Není nehoda jako nehoda. Každá je nepříjemná, ale když dojde jen k nějakému tomu ťukanci, znamená to "pouze" starosti s opravou a jednání s pojišťovnou. Někdy totiž policii volat nemusíme. Ale mohou nastat situace, kdy následně zjistíme, že protokol potřebujeme. A problém je na světě. My jsem se ho pro vás snažili vyřešit.

Policii nemusíme volat při splnění 3 podmínek: nebyl-li někdo zraněn, zřejmá škoda na každém z vozidel není vyšší než 50 000 korun a nedošlo-li ke škodě na majetku třetí osoby. Srazí-li se dvě nebo více aut a jejich řidiči se domluví na zavinění, je to jasné. Když se nedomluví, zavolají policii. Ale problém může nastat ve chvíli, kdy na první pohled poškodíme pouze svoje vozidlo.

"Mohou to být případy, kdy řidič narazí třeba do vrat domu. To je, dá se říci, učebnicový příklad, kde máme docela jednoduchý úkol, protože možná stačí zazvonit na zvonek a hned máte osobu, které jste způsobili škodu na majetku při dopravní nehodě. Horší už to může být při nárazu do stromu, kdy se pak velmi těžko shání jeho majitel. Škodu třetí osobě můžeme způsobit dokonce tehdy, budeme-li ve vozidle přepravovat věci, třeba zaměstnavatele, které na první pohled nemusí být poškozeny, ale až s odstupem doby se ukáže, že tyto věci nejsou funkční," upozorňuje vedoucí pražského oddělení dopravních nehod Václav Valenta.

"To znamená, že při dopravní nehodě bychom měli přemýšlet i o tom, pokud nejsme zranění a nejsou zraněny ani ostatní osoby, jestli jsme náhodou svým jednáním nebo při účasti na dopravní nehodě, nezpůsobily škodu třetí osobě. Teprve poté se rozhodovat, zda se s poškozeným domluvíme na tom, kdo co zavinil a z jaké pojistky pak bude plněna náhrada škody. Samozřejmě za předpokladu, že škoda na majetku nepřesáhla 50 000 korun."

Může to být ale i v situaci, kdy si auto půjčíme třeba od kamaráda nebo máme náhradní vozidlo či používáme firemní i k osobním účelům a neuvědomíme si, že není naše.

"V těchto případech vždy vzniká škody třetí osobě, a pak je důležité mít dispoziční právo i užívací právo s tímto vozidlem s tím, že by nám měl ten, kdo nám vozidlo půjčil nebo svěřil do užívání, dát mandát k tomu, abychom mohli o škodě, která vznikne v důsledku našeho jednání na místě nehody, rozhodnout."

Podobně drobné nehody řeší pražský dopravní podnik.

"Dispečeři takové právo mají a v případě dopravní nehody, kdy nevznikne účastníkům větší škoda na jejich vozidle nebo majetku než 50 000 korun, tak může být takováto nehoda vyřešena dohodou bez účasti policie."

Také v případě aut na leasing máme zpravidla oprávnění jednat s pojišťovnou sami. Ale dopravní nehodu nemusí ani profesionál posoudit správně nebo se rozhodneme nevolat policii kvůli neodkladným pracovním povinnostem. Ale protokol nakonec potřebujeme.

"V takovém případě nezbývá nic jiného, než aby účastníci dopravní nehody dodatečně oznámili takovouto událost, při níž došlo k poškození majetku účastníků nehody."

Znamená to zajet s poškozeným autem na policejní oddělení, pod které místo nehody spadá.

"Policie je povinna takovéto oznámení přijmout a policista potom šetří nehodu na základě jednak zjištěných důkazů, to znamená podle poškození vozidel nebo podle stop, které vznikly na místě dopravní nehody a ještě nebyly zničeny nebo poškozeny. Na základě výpovědí účastníků nehody policisté sestaví protokol."

Na základě všech indicií pak nehodu rekonstruují a sepíší zmíněný protokol.

"Poté dojdou k určitému resumé s tím, že pokud je dáno podezření ze spáchání přestupku na straně jednoho z účastníků, tak tento spisový materiál odesílají příslušnému orgánu s oznámením přestupku proti konkrétní podezřelé osobě přestupce. Případně se může stát i taková situace, že policejní orgán po zahájení úkonu v trestním řízení dokonce odešle spis státnímu zástupci s návrhem na podání žaloby, protože se může jednat i o trestný čin."

Sepsali jsme tedy dodatečný protokol a bylo nám řečeno, že bude případ předán do správního řízení.

"Pokud se něco takového stane a škoda není vysoká a dá se to vyřešit na místě. I když se to nahlásí dodatečně, tak to policie může vyřešit blokovou pokutou a do správního řízení se to tedy vůbec nemusí dostat," konstatuje ředitel odboru dopravně správních agend pražského magistrátu JUDr. Josef Mihalík.

Ale například v Praze, kde se oněch drobných nehod stane nejvíc, se tak určitě nestane. Každá dodatečně nahlášená nehoda jde do správního řízení. Důvodů je víc, jedním je třeba prevence před pojistnými podvody.

"Pokud se nehoda do správního řízení dostane, tak potom řidiči hrozí pokuta od 1 500 do 2 500 korun, a to v případě, že bychom to brali jako neúmyslné zavinění, to znamená neujetí z místa nehody."

Ale pak jsou ony případy, kdy jsme byli povinni policii zavolat kvůli škodě třetí osobě, kterou jsme si neuvědomili. A čeká nás trest.

"Když by tam byla škoda vyšší nebo byla způsobena někomu dalšímu i nižší škoda, tak ve správním řízení následuje zahájení správního řízení, předvolání, výslechy, a pak se dostáváme až k tomu, že řidič může dostat pokutu od 2 500 do 5 000 korun. Samozřejmě, pak vyzveme dalšího účastníka, jestli se připojuje ke správnímu řízení, a zda žádá náhradu škodu. Pak následují další postupy, ale ty jsou u každého případu individuální, tedy řeší se případ od případu."

Takže pokuta vyšší než kdybychom policii zavolali hned. To by bylo jen do 2 000 korun. A ve správním řízení nás čeká ještě jeden "trest" za naše opominutí nebo neznalost zákona.

"Účastník navíc musí platit ještě další náklady správního řízení, a to 1 000 korun, takže se to ve finále prodraží."

I když tedy máme možnost nevolat policii jen k drobným nehodám, kdy to na první pohled vypadá, že jsme poškodili pouze sami sebe, vyplatí se policejní protokol sepsat. Zvlášť, když si nejsme jisti, že jsme nepoškodili ještě někoho jiného.

Autor: Petr Jansa